DŘEVO JE PROSTĚ DŘEVO

I když se většina nábytku vyrábí z lisovaných, povrchově upravených desek, králem materiálů v truhlařině zůstává masiv. Tedy rostlé dřevo, tak jak je dala příroda. Když se řekne „To je nábytek z masivu!“ je v tom respekt ke krásnému, živému materiálu i kus hrdosti na řemeslo.  Přejet dlaní po čerstvě ohoblovaném, nebo obroušeném dřevě je pocit, který vám jiný materiál nedá. Každý výrobek z masivu je originál. Nedají se vyrobit dva naprosto stejné kusy nábytku, stejně jako neexistují dva stejné stromy. Každý kousek dřeva je sám o sobě neopakovatelný, i když základní stavební prvky dřevin, tedy rostlin poskytujících dřevo, jsou stejné. Jsou tvořeny dřevem a lýkem. Dřevo tvoří cévní svazky, které dopravují živiny ve formě roztoku od kořenů vzhůru. Lýko naopak slouží k předávání produktů získaných fotosyntézou od zelených částí směrem dolů.

Druhů dřevin je téměř nespočetné množství. Zdaleka ne všechny se využívají pro truhlářskou výrobu. I tak jde počet těch běžnějších do několika desítek. Utřídit si je můžeme podle několika hledisek. Nejběžnější je rozdělení podle tvrdosti. Od měkkého, přes polotvrdé až tvrdé. U nás bychom začali u lípy, topolu a přes smrk, borovici a další bychom se dostali až k dubu a habru. Často se rozlišuje podle toho, zda je z jehličnatých nebo listnatých stromů. Pro dřevo pocházející z odlišných klimatických podmínek se používá např. označení tropické dřeviny a severské dřeviny. To říká leccos o původu, ale nic o vlastnostech dřeva. Některá jsou velmi tvrdá a odolná, ale jsou mezi nimi i měkké, rychle rostoucí druhy, které dávají levné, snadno opracovatelné dřevo nevalných vlastností na hodně levný nábytek s krátkou životností. Dříve používaný výraz cizokrajné dřevo se vytrácí s tím, jak se pro nás zmenšují vzdálenosti. Vyrobeno ze vzácných dřevin – to zní nejen marketingově hezky, ale bohužel to také často vyjadřuje realitu. Několik druhů dřevin je natolik ohroženo, že musejí být chráněné. Většina doplatila na bezohlednou těžbu ve stylu po nás potopa. Ale například dříve i u nás hojně rozšířený jilm s krásnou kresbou dřeva, zdecimovala houbová choroba grafióza jilmu v Anglii asi na jednu čtvrtinu a u nás údajně až na deset procent původních stavů.

Se dřevem je to tak trochu jako s vínem. Kvalita hroznů závisí nejen na odrůdě, ale i na stanovišti. Stejně tak se liší barva a další vlastnosti dřeva podle toho kde vyrostlo. V jaké půdě, jaká byla půdní vlhkost, zda rostlo ve stínu, nebo na slunci, jestli strom rostl někde samostatně, nebo takzvaně v zápoji s ostatními stromy kolem a podobně. Nevím, možná někde existuje truhlář, který dřevo potěžká v ruce, posoudí jeho barvu, přivoní k němu a řekne něco jako: „Tenhle dub rostl na Vysočině, někde dole na východní stráni poblíž potoka.“ Vím, nechal jsem se unést až do poetiky, ale ono je dřevo tak krásný materiál, že si kus obdivu zaslouží. Berte to jako úvodní vyznání a jednotlivé druhy dřev si příště rozebereme více prakticky.

Přejeme pěkný den.

Tým Nábytek-ABC.