JEHLIČNATÉ DŘEVINY
Dřevo z jehličnatých stromů - ABC .......
Nevezmeme to podle abecedy, jak by nasvědčoval nadpis, ale taková malá abeceda jehličnatých dřevin to bude. Pořadí si zvolíme velice pragmaticky, zhruba podle toho, jak běžně se s kterým dřevem u nás setkáváme. A zaměříme se především na to, čím je které dřevo zvláštní, jedinečné.
Smrk je u nás díky lidské činnosti nejvíce rozšířený. Čistě smrkové porosty, kterých u nás máme rozsáhlé plochy, nejsou dílem přírody, ale výsledkem hospodářské činnosti člověka. Smrkové dřevo má všestrannou použitelnost. Používá se na trámech, krovech, podbití a ostatních tesařských konstrukcích, je důležitou surovinou při výrobě papíru a při výrobě hudebních nástrojů je nenahraditelný rezonanční smrk. Tak zvaný selský nábytek je ze smrkového masivu. Dělají se z něho také palubky, police, postele, kostry nábytku i drobnější aplikace v interiéru. Smrkové dřevo je docela vyvážený kompromis ceny a užitných vlastností. Je relativně levné, velmi dobře se opracovává, je měkké a přitom dostatečně pružné a houževnaté. Dobře se lepí a dobře přijímá barvu mořidla. Mořený smrk si můžete lehce splést s jiným dřevem. V suchém prostředí je trvanlivé. U nás je mnoho historických památek a téměř kdekoliv se rozhlédnete, nejspíš uvidíte stavbu, kde smrk přežil několik generací. I když má smrkové dřevo výrazné letokruhy, používají jej často řezbáři. Po opálení vytvoří na povrchu výraznou kresbu. Ta se ještě více zdůrazní, když dřevo po letech vykartáčujete ocelovým kartáčem. A jeden úplně soukromý tip. Když si ze smrkového dřeva uděláte nějaký doplněk do bytu, nějakou maličkost pro radost, tak ji místo lakování zkuste natřít roztaveným včelím voskem. Chce to za horka rychlé tahy štětcem a potom přeleštit kartáčem. Je to skutečně přírodní kombinace a dává to sametově lesklý povrch moc příjemný na pohled i na dotek…
Borovice dává dřevo s nejvyšším obsahem pryskyřice u nás. Je proto dobře použitelné na venkovní konstrukce. Okna, dveře, trámy na pergoly apod. Pro vysoký obsah pryskyřice je obtížnější lepení a moření. Pryskyřice také při obrábění zanáší nástroje a brusný papír. Borovicové dřevo je měkké, křehčí než smrk a dosti sukovité a proto není vhodné pro ohýbání. Jádrové dřevo borovice má barvu od oranžově hnědé až do rezava a má výraznou kresbu. Používá se na překližky a krájí se na dekorativní dýhy. Masivní nábytek a interiérová truhlařina se dělá z nejlepšího borovicového dřeva. Kvalitní a dobře vyschlá borovice se používá také na soustružení.
Jedle je velice snadno zaměnitelná se smrkem. Má žlutobílou, někdy až lehce narůžovělou barvu, staré dřevo jde trochu do šeda. Dřevo jedle nemá pryskyřici a neleskne se. Je to výborné dřevo pro interiéry i jako masiv pro výrobu nábytku. Používá se také ve výrobě hudebních nástrojů a v řezbářství. Má dobrou trvanlivost ve vodě a tak je můžeme nalézt na jezech, stěžních lodí i mostních konstrukcích. Má vcelku široké možnosti použití ale zastoupení jedle v našich lesích je jen asi 1%.
Modřín patří mezi kvalitní jehličnaté dřeviny. Dřevo je polotvrdé, pevné a také trvanlivé. Patří mezi středně husté podobně jako například olše. Běl jde do žluta až lehce do žlutohněda, čerstvé jádrové dřevo je červenohnědé, ještě více červené než borovice. Dřevo modřínu postupem času silně tmavne. Ztmavne také po napouštění. Modřínové dřevo mívá dost součků, ale většinou jsou dobře zarostlé a nevypadávají, takže dokreslují krásu přírodního materiálu. Modřín je vhodný na nábytek a interiérové truhlářské práce jako jsou schody, zábradlí, obložení apod. Léty ztmavlé obložení stěn a nábytek působí poctivě a důstojně. Například ve venkovské hospodě, nebo myslivecké klubovně bych mu určitě dal přednost před exotickými dřevinami. Je odolné a vhodné i pro exteriér. Dělaly se z něho například šindele a také se používalo na podlahy stání ve stájích.
Tis je nejpevnější z jehličnatých dřevin. Roste pomalu, a jako dlouhověký strom má své místo i v mytologii. Má krásné husté dřevo, patřící mezi nejcennější dřeva na severní polokouli. Jádrové dřevo je červenohnědé, běl je světlejší. Je z českých dřevin nejtěžší a je to nejtvrdší český jehličnan. Je výborný na ohýbání a tradičně se z něho vyrábí takzvaná Windsorská židle. Dělal se z něho vzácný nábytek a ozdoby. Kořenová dýha se používá na vykládání. Pro vynikající pružnost se používal na výrobu luků a kuší. Proslulou zbraní byly ve středověku Velšské luky. Tak jako téměř celá rostlina je i dřevo tisu jedovaté. Účinkuje během desítek minut a postupně zpomalí srdeční akci, až dojde k zástavě. Tis v současné době není tak běžný jako v minulosti a tak se s ním setkáme jen zřídka.
Douglaska je botanicky blízká jedli. U nás se vyskytuje především v parcích. V lesích je u nás zastoupena jen mizivě. Pochází ze severní Ameriky. K nám ji řada firem dováží. Stejně jako dřevo jedle je dřevo douglasky také bez lesku. Na rozdíl od jedle má šedohnědé až červenohnědé jádrové dřevo a běl je slabě nažloutlá. Jádrové dřevo dobře odolává houbě, plísni a hmyzu. Je, podobně jako jedle, odolná ve vlhkém prostředí a má i obdobné využití. Používá se na konstrukce ve vnitřních ale i venkovních prostorách, na podlahové parkety a na konstrukce lodí. V interiéru má použití především jako dýha pro desky na obložení stěn a stropů a na dýhované dveře. Praktická poznámka. Douglaska silně reaguje se železem. Oxidační proces se železem způsobí na dřevě tmavé skvrny. Hřebíky nebo šrouby musejí být například mosazné, pozinkované, nebo z nerezu.
Thuje není přímo jehličnan, ale jako neopadavý strom sem patří. Není vhodné na nábytek, ale je to zajímavé, u nás v současnosti málo obvyklé dřevo. V syrovém stavu má bílé bělové dřevo a barva jádra přechází zvnějšku od lososové až po hnědé vnitřní jádro. Usušené a ponechané vnějším vlivům získá stříbřitě šedou barvu, která „sluší“ venkovním stavbám, šindelovým střechám i okapnicím. Hodí se také na konstrukce skleníků. Neobsahuje pryskyřici, takže se velmi dobře lepí a dá se mořit i na velmi jemné odstíny, které i po dlouhé době používání neblednou. Má také kyselou reakci podobně jako dřevo douglasky a proto je třeba, zvláště ve vlhkém prostředí, používat nekorodující spojovací materiál.
Červený cedr, vlastně není cedr a není s ním nijak botanicky příbuzný. Je to přímý příbuzný thuje a patří mezi cypřišovité, jak ukazuje i botanický název Thuja Plicata. I vlastnosti dřeva má obdobné jako thuje. Je to dřevo velmi lehké, vysušené má někde kolem 400kg/m3. Má dobré tepelně izolační i akustické vlastnosti. Podobně jako dřevo thuje je odolné proti hnilobě a má dlouhou životnost. Stejně tak má i kyselou reakci se železem a spojovací prvky musí být z nekorodujícího materiálu. Domovem je červený cedr severoamerický strom, k nám se hojně dováží a pro své vlastnosti se používá se především na venkovní konstrukce, jako jsou venkovní podlahy, vnější obložení staveb, zahradní pergoly apod. Doslovný český překlad „Červený cedr“ nebo rovnou jen „Cedr“ z anglického „Red Cedar“ může být pro laika trošku zavádějící. Říkat si, že máme dům z cedrového dřeva zní honosněji, než mít dům ze dřeva červeného cedru ale je to opravdu velký rozdíl. To ovšem nic neubírá na dobrých vlastnostech, které tohle dřevo má.
O Libanonském cedru a jiných, podobně vzácných dřevinách bude povídání na úplně jiný článek.
Přejeme pěkný den,
Tým Nábytek-ABC
- Bytové doplňky
- Čekárenské lavice-multisedáky
- Designový nábytek
- Dětský nábytek
- Houpačky, houpací sítě
- Jídelní židle, stoly
- Kancelářský nábytek
- Konferenční stolky
- Kovový nábytek
- Krby/krbová kamna
- Kuchyňské linky
- Matrace
- Nábytek do škol, učeben
- Nábytek pro mateřské školy
- Nábytek z masivu
- Obývací stěny
- Postele
- Ratanový nábytek
- Recepce
- Relaxační křesla
- Rošty do postele
- Restaurační nábytek
- Sedací soupravy
- Sedací vaky
- Svítidla
- Televizní stolky
- Trezory, sejfy
- Věšáky
- Vitríny
- Zahradní nábytek
- Židle